Začátek léta ve Španělsku očima Tomáše

Je ráno. Probouzím se. Podívám se z okna. Dnes vidím zcela jiný obraz, než na který jsem si poslední dobou zvykl. Kde to jsem? Kde je oceán a slunce, které se v něm každé ráno odráží? Jaký jsou dnes vůbec vlny? Nezapomněl jsem si včera nachystat surf a neoprén? Panikařím? Trochu. Znovu se rozhlédnu po místnosti a uvědomím si, že už jsem doma a tento sen pomalu skončil. Teď se musím pomalu vrátit do každodenní reality mého života. Chce se mi? Vůbec! Uvědomím-li si, jak úžasný byl poslední týden strávený na Surf Tripu ve Španělsku a že už skončil.

Celé toto dobrodružství začalo ve Vídni na letišti, kde jsem strávil noc z důvodu brzkého ranního letu do Španělska. Ihned po přistání v Santanderu mě vyzvedli kluci s dodávkou a odvezli do malé vesničky Langre, která se stala na příští týden mým domovem. A to doslova. Cestou z letiště jsem se dozvěděl spoustu historek z předchozích pobytů a pomalu jsem se začal stávat součástí této veliké rodiny.

Po příjezdu proběhlo rychlé ubytování formou odhození baťohu na postel a hurá do neoprénu a k moři. A ani ne hodinku od vystoupení z letadla jsem už byl na pláži se surfem a učil se chytat první vlny. Deficit spánku z noci strávené na letišti? Počká! Teď musím přece chytit příští vlnu. A tak po celém dni pádů do vody, pádlování a chytání dalších a dalších vln přišel večer a další, poslední překvapení – grilování a barbecue. Lepší načasování a závěr dne snad být už nemohl. Ranní výstup z letadla mi najednou připadal neskutečně dávno. Jak kdybych na tomto místě už byl minimálně měsíc. A on to byl teprve první den.

Další dny se nesly na podobné vlně ve stejně intenzivním tempu. Ranní free surf za východu slunce následovaly lekce s instruktory v moři nebo na souši. Ty byly velmi přínosné hlavně ke zlepšení techniky a dovedností spojených se surfingem. Nově získané podněty šly dále rozvíjet po lekcích individuálně, opět díky free surfu. A aby toho nebylo málo, celý pobyt byl dostatek lekcí ke cvičení jógy, kde jsem si vždy krásně protáhl celé tělo.

A tak jako každá vlna nakonec skončí na pobřeží i můj pobyt postupně dospěl ke svému zdárnému konci. Po absolvování testů na Covid a vyřízení všech potřebných dokumentů k návratu jsem se naposledy ohlédl za krásami této části Španělska a nastoupil do letadla. I přes ztíženou situaci skrze probíhající pandemii jsem si tento výlet nesmírně užil a cítil jsem se vždy bezpečně. A co dodat na závěr? Vždy se rád vrátím chytat stejně pozitivní vlny, jak tomu bylo letos.