Carpe diem se Surf-tripem

Míváte pocit, že ač je místem vašeho narození československá kotlina, tak vás zuby nehty táhne pronikavá síla kamsi dál do Evropy nebo na ještě větší kraj světa? Máte to tedy podobně jako Kačí a Teri, čtěte zde.

Cítíte se neposedně, v práci se ne vždy dostatečně soustředíte a v myšlenkách vám běhají barevné obrazy plné slunce, vody, zábavy, exotiky a dobrodružství? Celé dny se ptáte svých přátel nebo bádáte na internetu, co tak moc jedinečného byste mohli podniknout, a už už se touláte prstem po mapě? I my takové mile ošívací pocity dobře známe. A tak tu pro vás máme skromnou pozvánku. Vydejte se s námi na malý velký výlet, který je sice nepozorovatelným krokem pro lidstvo a současně byl, je a bude jedním z nejzásadnějších momentů našich životů

Můžete se těšit zhruba na dvacetiminutový příběh plný nejniternějších pocitů a zážitků. Možná si říkáte, že to je v dnešní době až příliš mnoho ukrojení z vašeho času. Raději překliknete jinam? I to je volba. Ale co to tentokrát zkusit jinak a začíst se? Pojďte se spolu s námi naladit na blaženou notu pohody a nulového tlaku podobné tomu, co budete zažívat na Srí Lance, až se tam se Surf Tripem vydáte. Žádné honem honem, nestíhám, makám, jsem ve stresu, hlavně rychle a stručně, dámy… Namísto toho pěkně slow motion, které neznamená nudu nebo pasivitu, ale vědomé trávení vašeho času tím, co má skutečnou hodnotu a dělá vám upřímnou radost. A to všichni potřebujeme jako sůl.

Píše se podzim 2019, kdy se jednoho sychravého podzimního rána scházíme v kuchyňce naší kanceláře, Teri – samouk, který je přeborníkem na oceánské pračky a který v létě pochopil, že není ten šťastlivec, co vše okouká, aby mu to k naučení se na surfu stačilo, pochopila a zažila, jaká je přidaná hodnota lekcí od skvělých instruktorů. S jejich vedením se najednou rozmělňuje strach, dodává jí to odvahu a jiný rozměr chuti se učit, dochází jí, že surfování je učící se proces na celý život, který ale stojí za to a když máte to štěstí, že máte tu možnost všechny ty zážitky (nejen ve vodě), s kým sdílet, je to radost nezměrná a násobí se s každým zážitkem; a Káťa – abnormálně nadšený nováček ve světě surfingu, přesvědčený antitalent (s tímto výrokem Teri naprosto nesouhlasí), společenský introvert, vodní element, kochatelka a požitkářka; a ruku v ruce spolu utíkáme do víru fantazií, kam bychom co nejdříve mohly vyrazit za surfováním.

>>>Nauč se s námi surfovat na Srí Lance!<<<

Obě jsme totálně propadly kouzlu varhánků na prstech, soli na rtech a potetovaném obličeji z našich vlasů, a tak jsme se dívaly kamsi do časů nadcházejícího jara, které bychom si přály zasvětit výpravě do teplých krajin. Protože Káťa se skoro ze dne na den rozhodla s kamarádem vyrazit ještě před Vánoci na Srí Lanku (na kterou i Teri měla už nějakou dobu neochvějný zálusk), brousily jsme si s novým rokem drápky na exotiku spíše na druhé straně zeměkoule někde v Karibiku, abychom obě poznaly nový kraj. Hádat můžete dvakrát, co se nestalo. Káťa přijela tak oslněná Sea You Housem a S. K. Townem, že jakýpak Karibik, pche, tenhle srílanský nadpozemský ráj stojí za to, a ne jiný. Je rozhodnuto. Kátiny zážitky, emoce a zkušenosti jsou tak nakažlivé, nabíjející a povzbudivé, jenže nepřenositelné, že to prostě musíme zažít spolu. Všechen ten do minuty naplněný čas v místě, který se tolik liší od všeho nám doposud známého, ten úplně jiný a absolutně dokonalý svět, to si nechceme nechat ujít.

Těšíme se na Srí Lanku jak dvě pacholátka na Vánoce, a tak příznačně ve 2:00 ráno na Štědrý den nad pivem v Mlýnské kavárně si říkáme, že se už nemůžeme dočkat a od té chvíle se svědomitě připravujeme – tuhle asijskou dovolenou bereme vážně vážně. Nákupem nových plavek a k přírodě šetrné kosmetiky trávíme hodiny, svá od počítače zakrnělá těla proháníme s Pavlem Olivou na suché surfové přípravě od Surf Tripu. Mezitím protahujeme všechny údy doma při józe nebo krkolomnými pokusy ježdění na longboardech a take offy trénujeme se značkami na parketách v obýváku. Vymýšlíme i takové průpravy jako je kurz plavání kraula metodou Total Immersion, která se ukázala jako fenomenální, ale na surfu nevyužitelná neb musíte kolíbat trupem do stran, kdežto na prkně je prioritkou držet tělo zpevněné jak břicho Arnieho. Neméně akčně se noříme do vědomého otužování a dýchání podle Wima Hofa, abychom se lépe připravily na kontakt s oceánem a nevyhnutelné nose divy, wipe outy a relaxační pobyt pod hladinou. K navození atmosféry si pouštíme zvuky přírody Srí Lanky a pravidelně oťukáváme na klávesnici F5, co nového postuje Surf Trip na fejsbůku a hltáme jednu přidanou fotku za druhou. Tělem jsme stále v Čechách, ale myslí a srdcem už u oceánu. Zbývá nám dovézt nějaké české dobroty a už se s koncem února 2020 ocitáme v Colombu na letišti.

Vlhké teplo je všudypřítomné, ale jsme vybavené, okamžitě svlékáme kabáty, nasazujeme tílko, šortky a žabky (které v podstatě s jednou stejnou obměnou stačí na celý pobyt) a necháme se ovívat směsicí srílanských vůní, od jasmínových vonných tyčinek a kadidel z buddhistických chrámů, přes všudypřítomný početný vozový park, až po osolený vzduch z oceánu. Už za tmy se vítáme se všemi a vším na jižním cípu Ceylonu a cítíme tu ohromnou sílu a svobodu, která se na nás valí ze všech stran. Komáři nás po nocích nešetří, ale naštěstí díky ajurvédským balzámům víme, jak na ně. Dny jsou plné života, přítomností a vděčností za každý okamžik. Každodenní radost nabírá na obrátkách. Všechny smysly se pomalu sytí. Na život v Praze zapomínáme lusknutím prstu. Jsme teď a tady. A jak každý den zjišťujeme, není to jen naší výsadou, zažívá to tu každý. Překvapivé? Neuvěřitelné? Pátráme po tom, jestli se nám vše jen nezdá, takový ráj člověk nenachází každý den, ale je to tak, nemusíme se ani štípat do loktů, aby nám bylo jasné, že jsme tam, kde máme být, jsme doma. Cítíme, prožíváme a tetelíme se z každého okamžiku.

Možná to máte podobně jako my tehdy. Přemýšleli jste někdy o tom, kdy naposledy jste u sebe vnímali, že žijete opravdu naplno? Kdy bylo vaše bytí tak čisté, ryzí, opravdové a přirozené? To všechno, co vám surfování může dát, a zvlášť v S. K. Townu se Surf Tripem, jsou momenty, které vás přivedou zpátky k sobě, k uvědomění si toho, co vlastně žijete a pro co žijete, co chcete ve svém životě dělat, jak ho trávit, s kým a proč. Je to tu jedním slovem restart.

Každá minuta tu pro nás trvá slastnou hodinu, každá hodina je jako celý den, a i když nám na konci pobytu přijde, že je to teprve chvíle, co jsme přijely a nejraději bychom tu zůstaly věky, tak máme batůžek plný vzpomínek, dechberoucích a obohacujících, máme jich tolik, že ani nevíme, co s nimi budeme dělat dál. Jsme jich tak plné, že kdybychom vybouchly, tak by rajský plyn zamořil dobrou náladou a štěstím celou republiku.

Co nás tu tak baví a oslňuje, je dokonale smíchaný parfém přírody, cítíme slunce v každé buňce těla a jsme rády za úžasné kontrasty doprovázející nás na každém kroku. S. K. Town je klidnou oázou surfařů, kde necháváme odpočinout naši mysl, kocháme se zvířecí promenádou – od veverek, kterým pro jejich roztomilost a švitořivost na baráčku neřekneme jinak než Chipmunkové, přes pestře zbarvené ptáčky zobající dobroty z obhospodařovaných krmítek, nevyjímaje divotvorné ledňáčky, až po rozkošné gekony, jejichž hlas si vygooglete, protože stojí za to a rozhodně byste do nich takovou hrdelnost neřekli. Srdeční rytmy nám rozkmitávají místní koťátka a věrná, moudrá a rozveselená fenka Juki. Opičky nám tu pomalu skáčou po hlavě, po ulici se prochází varani a když si neuklidíte v pokoji banány do lednice, tak vězte, že přijde na návštěvu mangusta, která se jimi velice ráda sama pohostí a vám zbydou jen vyjukaná očka a brada až u kolen.

Když už jsme touhle nirvánou nasycené, stačí popojít pár kroků na hlavní silnici a už nám znějí do uší zvuky ruchu z každodenního života milých Srílančanů. Nemůžeme se nabažit jízd tuk tuky a autobusy, které jsou silným zážitkem. Ze začátku až absurdním, máme pocit, že každou chvíli skončíme v příkopu, ale když zjistíme, že je vše pod kontrolou, tohle cestování si zamilováváme a při autobusové diskotéce (kromě rychlosti si místní potrpí na psychadelicky vybarvenou výzdobu a hlasitou telku s koncíky ála Zlatý Slavík), tak dokážeme za jízdy i usnout. Hlasité provolávání průvodčích “Matara, Matara, Matara, hurry, hurry, hurry” se nám vrývá do paměti a doma se pak divíme, že jsou řidiči téměř beze slov – nepochopitelné!

Ne nadarmo se říká, že pro harmonický a zdravý životní styl je významný ustálený denní režim, těm nejmenším se ho snažíme dopřávat, aby se cítili bezpečně a klidně, jen v dospělosti na něj tak trochu zapomínáme. To se pro nás ale napravilo na Sea You Housu – alespoň na chvíli v tom dnešním uspěchaném světě jsme měly tu výsadu si jej nemuset ordinovat, ale prostě a jednoduše jej žít. Kouzelné rituály nás provázely den co den. Brzký bezbolestný budíček, závan štěstí, že se probouzíme do další čtivé kapitoly našeho bohatého fasciklu, protažení těla a nikdy nekončící meditace, lehké posilnění šťavnatými vitamíny a imunitu utužujícím panákem Samahanu, nasoukání se do lycry, pomalování obličejů zinkem jak váleční bojovníci, navoskování našich dočasných nejlepších přátel, velký úsměv na rtech a pár kroků od baráčku po rozpálené cestě hurá do vln.

    >>>Nauč se s námi surfovat na Srí Lance! Poznej místní vlny, život a kulturu <<<

Uvědomujeme si, že ten pocit, kdy si obmotáváme leash kolem čím dál více opáleného kotníku, bereme surf do ruky a kráčíme do oceánu, je prostě nepřekonatelný. Tam už nás čekají všechny známé milé tváře, se kterými tak rády trávíme čas od rána do večera a nejvíce právě ve vlnách. Ať už jsme trénovaly na pěně nebo se vydaly na line up, bylo nádherné podívat se doleva, podívat se doprava a vidět je – všechny ty stejně závislé nadšence, jak tu jsou pro ten vzácný okamžik splynutí s oceánem, pro radost a lásku k surfování.

Protože je pro nás Surf Trip zárukou kvality a progres je pro nás nadmíru top součástí srílanského dobrodružství, nenecháme si ujít příležitost vyzvat lektorské dovednosti našich instruktorů. Ti jsou jedním slovem fenomenální, každá lekce s nimi je majstrštyk! Nechápeme, kolik energie, zaujetí a maximálního nasazení dávají každému z nás v každé vteřině výuky. Tolik přesahů teoretických znalostí a praktického tréninku jsme si ani nemohly přát v nejtajnějších snech. Moc si vážíme všeho úsilí, které do lekcí dávají a kdybychom netušily rupie v peněžence, bylo by to celé rozhodně k nezaplacení! Originalita učení nezná mezí a náročnost si každý nastavujeme podle svých možností a chuti. Trenažér vytvořený z pěňáku na, Adamovo zlatýma ručičkama vytvořené, písečné mini duně, je perfektní průpravou na pláži a my jen valíme očka, čím vším nás můžou kluci připravit na kontakt s vodou. A když nás přátelsky vyzkouší z toho, co bychom měly ke své aktuální lekci znát, jdeme se vrhnout vstříc plavání s pomůckou.

Naši báječní instruktoři nás neustále vystavují zvládnutelným výzvám, dobře rozpoznají, kam až nás z naší pohodlné komfortní zóny mohou vyvést, abychom se intenzivně posouvaly dál. Bezmezně nás podporují, hecují a fandí nám, jsou s námi v každé milisekundě. Předávají nám veškeré know how, jak efektivně pádlovat (a že je to věda), jak se s co nejmenší námahou dostat skrz přebujelé vlny anebo mezi nimi najít úzkou mezírku, s jejíž pomocí máte v malíku line up se suchou hlavou, a ukazují nám, jak číst vlny nejen kdesi v dáli na horizontu, ale i v tak titěrné blízkosti, kam si pustíte jen přítele. Pomáhají nám vidět to, co ještě nejsme schopné dohlédnout, neflákat se, užít si to, zkoušet a trénovat. Promítají nám doporučení, jak na těle pocítit sílu proudů a jak z nich nepanikařit, vychytávají okamžiky, kdy nám radí, že už se máme zvednout na prkně a kam zatočit a neustále si všímají toho, co děláme a co příště můžeme udělat lépe. Co je pro nás dvě, zhýčkané technikami pozitivní zpětné vazby a koučováním, nejlepší, je to, že nás často nechají říct samotné, co se stalo, že se nám něco nepovedlo, kde jsme vnímaly krušné momenty a čím bychom si při dalším testování našich dovedností prospěly. Takže pozor! Instruktorům ze Surf Tripu záleží na tom, abyste se surfování dost dobře naučili, abyste ho pochopili a dostali do těla. Ptají se vás. Co nám dneska říká oceán? Jak vypadají vlny? Byla to levačka, pravačka? A my často očima dokořán naznačovaly, že tak úplně tentokrát nevíme. A když jsme se trefily, tak to možná byla náhoda. A možná taky ne.

Co bezpochyby ocení každý surfařský student, stejně jako my, jsou malé skupinky, pro které jsou lekce vedené. Pár lidí pod křídly výuky má nedocenitelný význam. Stíhaly jsme nejen vstřebávat účelné rady surfových guru, ale učily jsme se i od ostatních, pozorovaly jsme, co se kolem nás děje, co instruktoři radí i našim kumpánkám a souputníkům. Materiálu ke studiu jsme tak měly nepřeberné množství. Krása. Krása, která střídá nádheru. A když si Otík klepal na čelo s úsměvem od ucha k uchu, co to zas provádíme za akrobatické kousky hodné Cirque de Soleil, motivovalo nás to k tomu prohánět se na příští vlně minimálně jako Kelly Slater. Po každé takové usilovné lekci jsme odcházely z vln vybité a nabité zároveň. A beze zbytku to bylo návykové. Brzy nám totiž došlo, že nám lekce v balíčku nestačí a chceme další a další, chceme se dozvědět o oceánu a surfingu co nejvíce, učit se poctivě a dostat z prožitků ve vodě vše, co jen v hlavě a paměti těla uneseme.

A to jsme ještě netušily, že naše touha po každém milimetrovém pokroku může být povýšena až na olympský vrchol, když se s rychle se rozplynutým zarděním z obav vidět samy sebe na pohyblivých obrázcích, noříme do videocoachingu (za který vděčíme především Víťovi a Kulíškovi, bez jejichž trpělivosti, rychlosti a času s námi stráveného opodál na lekcích bychom takový materiál, který by se dal rozhodnopádně použít i při dalším kole promenády v plavkách české Miss a Muže roku, vůbec neměly). Při rozboru videí se s našimi surfovými průvodci díváme na každý detail. I přes to, že takových situací mají za sebou kluci moře, nepřestávají dávat veškerou svou pozornost a energii do play a stop, play a stop, ukazují znovu a znovu, co se nám hezky daří a co za nešvary se u nás objevuje, na co si dávat pozor a pomáhají nám ze sebereflexe vytěžit maximum, což nás zas dokonale pohánělo k tomu vzít znovu surf pod paži a zdolávat každou kapku slaného nekonečna.

Do naší skládající se mozaiky “uvědomělý surfař” zapadla i propracovaná přednáška od Špáti, z níž jsme odcházely s mnohými zodpovězenými otázkami. Díky ní se nám začaly spojovat jednotlivé pojmy s tím, co jsme zažívaly v pohybu, a konečně jsme se po mnoha samostatných amatérských pokusech lépe vyznaly v důležitých souvislostech člověk + surf + vlna a také nám už o něco víc začal být povědomější zběhnutý surfový žargon. Otíkova průprava balancu s kokosy ála hula hoop byla též epesní, kroucení každého milimetru našich těl do roztodivných kreací nám zůstalo i po návratu – sic nemáme kokosy, ale vystačíme si s výkruty v kuchyňce s hrnkem v ruce. Žádné cvičení z průpravy tak nepřichází nazmar ani mezi čtyřmi zdmi na stojaté podlaze.

Je dobré vědět, že na Sea You Housu se surfováním opravdu žije, každému tu pomohou ve zdokonalování jeho dovedností přesně podle jeho chuti a potřeb. Individuálně a s nadšením. Není to jen rádoby zábava a rychle vydělané peníze pro turisty, s čímž se můžete setkat mimo surfové školy, ale vládne tu poctivý přístup a mistři svého oboru. Nutno ještě podotknout, že přidaná hodnota českých instruktorů je opravdu veliká. Zprvu vás to možná nenapadne, ale oproti jednorázovým lekcím, kdy místní instruktoři (sice bez pochyby skvělí surfaři) neznají váš příběh učení se v oceánu, váš progres a nemluví vaším jazykem, tak toto jsou detaily, které dělají mnohé. Ve vodě kolikrát nerozumíte v šumu oceánu dobře ani českým slovům, natož jazyku cizímu.

Ať už jdete do vody s prknem na začátku vaší surfové kariéry nebo už po mnohočetné, vždy to má nádech jako poprvé. Nikdy se vám nezevšední ten pocit, kdy vkročíte bosou nohou do (slano)sladkého ošplouchnutí vodou, ať už je teplá nebo vás studí, ten pocit, kdy necháváte váš přimhouřený pohled klouzat po horizontu a užíváte si rebelující mravenčení v břiše a hluboce bušící srdce. Přemítáte, jaké to bude tentokrát, vášeň vám proudí žilami a kdybyste byli básníkem, malířem či skladatelem, vmžiku byste celý svůj prožitek chtěli ukotvit na papír, plátno nebo do not. Jenže tušíte, že i sebevětší touha po takovém přepisu by nikdy nedokázala pojmout vše, co si pohrává ve vaší duši, a tak se jen kocháte a radujete z toho, že teď a tady můžete být. A když se do oceánu navracíte v podvečer, sedící pokojně na svém prkně, máte pocit, že se s vámi svět zastavil. Na jedné straně se ukládají ke spánku nachové paprsky hřejivého slunce a na té druhé se vlády ujímá křišťálový měsíc. Někde v éteru cítíte jejich silně pulsující propojení a najednou si na té neviditelné nitce mezi nimi uvědomíte sami sebe a kolem dokola nekonečný prostor možností. Takový opak našich životů v kancelářích a každodenní honbě za pomíjivými blišťátky. A když si nás pak Léňa natáčí v partě božských dívek, jak se se surfy procházíme po pláži a jdeme do vln a u toho slibně kýve hlavou s komentářem “Ježíš, to je jak Sex ve městě, to je dobrý”, tak máme pocit, že jsme fakt na nejlepším místě na světě.

Když máme za sebou ranní slovutný ohňostroj z omokření těl, vracíme se na baráček s vědomím, že jsme nejen přežily, ale i přes mnohé drobné neúspěchy, které jsou nedílnou součástí naší cesty, si odnášíme dobrý pocit z výsledku a další úsměvy na tváři. Při každém surfování totiž pociťujeme obrovské odhodlání doprovázené velkou pokorou a respektem z toho, zda i tentokrát kontakt s vodou zvládneme, jestli naplníme svá předsevzetí o tom zvednout se a udržet se na prkně, chytnout pěnu či vlnu ve správný okamžik a dokázat víc, než si myslíme, že můžeme. Zda překonáme své strachy a obavy, svou nedokonalost, nemotornost, slabou fyzičku či chybovou techniku. Nemůžeme říct, že surfovat umíme a bůhví, jestli na taková slova někdy v životě vůbec dojde, ale baví nás to natolik, že na surfování stále myslíme a pořád o něm vyprávíme – slovo surf vkládáme i do vět, kde vůbec nedává smysl, ale nemůžeme si pomoct, to ono úplně samo.. Fakt! Každý jeden vstup do oceánu je pro nás velkou zkouškou. Mnohokrát se nám nepodařilo to, co jsme chtěly udělat, ale je to zkouška, na kterou jsme se i přesto těšily a která stojí za to. I jediná sekunda na prkně (ať už si stoupneme, spadneme nebo dojedeme na pláž na kolenou) je tak dokonalá, že po každém úspěchu přichází silná touha zažít to ještě alespoň jednou a po každém nezdaru se objeví houževnatost to příště dát.

Až možná dětsky roztomilé bylo, když jsme si říkaly (…no říkaly – postupem dní jsme přišly na to, že znaková řeč základních symbolů ve vodě se dá obohatit o vlastní (samosebou tajňácká) super gesta jako třeba “užívám si to jak nikdy”, “tahle pračka mě nedostala”, “končím a jdu z vody” a podobná veledíla), že si dáme už jen tři poslední dobré take offy, a pak jsme s trochu hraným podivem zjistily, že jsme byly v oceánu ještě další hodinu, protože jsme nemohly přestat. A tahle vytrvalost nás neopouštěla ani tehdy, když se Kátě podařilo počechrat si mezižeberní svaly tak moc (a není to výjimkou, asi každý vám řekne, že surfování je nádherné, ale taky občas bolí a je namáhavé), že take off byl nadlidským úkonem a na pár dní se vyřadila z provozu. Jenže to by nebyla láska k prknu, kdyby čas nevyužila alespoň tím chodit se dívat na surfaře z pláže a poslední den v sobě našla tolik sil, že tuhle indispozici porazila a nenechala si ujít ranní ani večerní pomazlení s pěnou. Závěrečné surfování bylo tak mocné, že (ať nám teď instruktoři prominou naši rebélii jízdy blízko sebe) jsme si sjely dlouhou pěnu s oběma rukama zaklesnutýma do té druhé a rozjařenými úsměvy od ucha k uchu. Bylo to jako z pohádky.

Po řádné posurfové péči o prkno i sebe (to druhé se postupem času minimalizuje, protože nejen, že vám stačí jedno tílko a jedny kraťasy, ale třeba na řasenku nebo kondicionér si ani nevzpomenete (a nebo i k milému překvapení zjistíte, že je ani nemáte s sebou), což by vás v Čechách třeba nenapadlo bez takové péče vyjít z domu, ale tady i přes možný ostych z přirozenosti nakonec zjistíte, že oceán je nejlepší vizážista, který je úplně zadarmo), nás čeká božská snídaně, která je tak poctivá, že oblaží naše oči i bříška. Instáčoví nadšenci tu mají žně, tolikrát jsme jídlo snad nikdy nefotily a ani po sté by nešlo přestat. Pastva pro oči, zážitek pro chuťové pohárky a žaludek jen plesá. Při snídani se už těšíme na večeři a při večeři na snídani.

Z exotických chutí jídel, která můžou i nemusí být pálivá, jak na Sea You Housu, tak v restauračkách a street foodech, jsme se neustále rozplývaly. Jídla se nám nedokázala zevšednit, i když jsme stále střídaly rýži s rýží na tisíc způsobů. Ale nebojte, místní kuchyně není jen o ní, učarují vám kupříkladu grilovaný tuňák nebo hamburgery na místní způsob, ovocné bowle s granolou, domácí roti s chilli a kokosem od našich báječných kuchařů Bahnu a Mali, kteří pod taktovkou nepřekonatelného tandemu Verunky a Matěje v kuchyni kouzlí všemi směry. “Hej dude, udělal sis čárku?”. Jejich fenomenální dezert Bounty, óóó, při psaní se nám sbíhají sliny jako Pavlovovým psům! Kulíškův první flatwhite, mňam, hned bychom se jím nakoply energií i teď. A ranní vychlazený černý čaj s pomerančem z místní čajové farmičky, to vězte, že vás po lekci zhýčká. Top strop level si pak drží místní sladké pečivo Coffee bun a burákové máslo. Když ho umixujete s banánem a mlékem, okamžitě se po vychutnání vystřelíte až do vesmíru!

Nejen surfováním je na Sea You Housu člověk živ. Nadpozemsky (a to obrazně i téměř doslova) nás provedla úžasnou jógou Monička Namastička, jíž si najdete na Instagramu pod monyoga_journey. Příjemnou hodinku cvičení, která dokonale vyvažuje zápřah svalů, šlach a kloubů při surfování, protáhne vám zkrácená místa na těle a umožní rozšíření pohybů do pozic, jež jsou pro správný take off a udržení se na prkně klíčové, dokázala přizpůsobit skupince složené z nepolíbených nováčků až po zkušenou trenérku jógy, takže si každý z nás své karimatkové performance užil ve svém tempu a možnostech. Propojení nás všech skrz vzájemnou duchovní sounáležitost a yoga shalu plnou stromů, bojovníků, koček, zajíců či mrtvol, zas nabralo nových rozměrů. Pro čilé sportovce tu svá cvičení měla i Lucka, kterou můžete znát třeba z Jedu na výkon, akorát to jsme bohužel s naším nabitým odpoledním programem do repertoáru už zařadit nedokázaly, takže na přímou zkušenost se těšíme příště. A pokud cítíte, že jsou vaše těla ztuhlá či rozlámaná po všech denodenních aktivitách nebo se jen toužíte zrelaxovat, rozhodně si, stejně jako my, dopřejte ajurvédskou masáž od zdejší sousedky, místní babičky, která naservíruje vašim smyslům tu pravou oázu. Její ruce jsou ze zlata. Vůně olejů a vonných tyčinek vás dostanou do říše euforického rozmělnění.

A kdo se staral o naši pohodu mimo lekce? No přeci Vítek. Ten zajistí vše. Ať už jde o pravidelné výlety, kterých se můžete zúčastnit nebo nahodilé akce, o které tu není nouze. Nás opájely nezapomenutelné vyjížďky do okolních krás místní krajiny v podobě Safari se spoustou slonů nebo čajové továrny s malými plantážemi jak z plakátu, výborné večeře při západu slunce na pláži v Mirisse, kde si můžete vybrat z čerstvě nalovených místních ryb a mořských plodů, které vám zdejší kuchaři připraví neskutečně lahodným způsobem, až po velkolepý průvod “Poyu”, kdy každý měsíc Srílančané oslavují v karnevalovém stylu příchod úplňku v různých městech ostrova. Večer vás nenechá na holičkách při menších i větších večírcích a zasvětí vás do napínavé deskovky, na kterou pak můžete vyzvat nejen Víťu, ale i další krajské přeborníky Špáťu a Otíka. I k filmovým večerům, kdy se promítá projektorem na velkou zeď, se tu můžete připojit. U nich nesmí chybět ani místní pan Newton, jenž zakládal první kino na Srí Lance, a kterého nesčetněkrát potkáte se skromnými úsměvy na tváři, jak se stará s ostatními o chod a udržování celého baráčku a jeho okolí.

Vše je o lidech a my jsme měly to štěstí strávit naše srílanské dobrodružství v seskupení těch nejbáječnějších. Protože skvělí lidé přitahují další skvělé lidi. Jednou za pár dní přijedou noví a jiní zas odjedou, ale vždy to s každým krásně sedne, až jsme kolikrát nemohly uvěřit a stále si říkaly, kdyže přijdou tací, kteří se nám líbit nebudou, jenže to se nestalo. I pro takové introverty jako je Káťa, je tenhle baráček skvělým místem. Ač jí dělá potíže ocitnout se v neznámé partě lidí, tak tady stačilo pár okamžiků a strachy i study opadly a bylo možné se cítit jako doma, jednoduše mezi svými. A tak, když sami budete chtít, tak počítejte s tím, že si s sebou domů odvezete nové přátele, protože loučení s nimi v Sea You Housu bude hodně těžké a nebudete se chtít rozdělit na dlouho. Vytvoříte si tu taková přátelství s lidmi, kterým začnete říkat brácho a ségro, díky kterým vám začnou jiskřit oči pokaždé, když se setkáte, s nimiž budete sdílet stejnou vášeň a zábavu, a kteří pro vás budou reálnými kamarády, protože to jsou všechno lidé, kteří mají srdce na tom nejsprávnějším místě. A koho nebudete potkávat v Čechách tak často, jak jen to půjde, s tím se moc rádi přivítáte na vašich příštích surfech, protože víte, že opět zažijete něco neobyčejného a trvalého.

Euforickou atmosféru tu tvoří nejen každý z účastníků, který přijede, ale obzvlášť celý sehraný Surf Trip tým. Ti fungují neuvěřitelně. Jsou profíci ve všem, co dělají, s jakou péčí se o nás starali, jak na lekcích, tak ve volnočasových aktivitách, jaké zázemí připravili a jak načechrané ovzduší kumulovali. Bylo o nás postaráno od A do Z, zázemí je úžasné a skutečně luxusní, nechybělo nám zhola nic. A to vše má dokonale pod taktovkou Léňa, která navíc z tváře nesundá úsměv, je to žena plná energie, akce a hravosti. Až spatříte mrštnou surfařku s GoPro kamerou v puse, je to právě tahle bohyně oceánu, která sbírá materiál hlava nehlava, vlna nevlna a je to radost pozorovat tu radost a kreativní techniky sběrného materiálu.To, jak úžasní jsou všichni, bylo znát i na oslavě narozenin Adama, kterou jsme měly to štěstí těsně před odletem stihnout, a která byla hoooodně veselá a dojemná zároveň. Je pohlazením vidět, jak se všichni nádherně starají nejen o nás, ale i o sebe navzájem, a to i přes veškerý zápřah, který každodenně mají. Děkujeme, že jsme u toho mohly být s vámi. <3

…pokračování příště 🙂 v druhé části reportu

>>>Nabízíme zázemí pro pokročilé surfaře, začátečníky, milovníky jógy i cestovatele po krásách Srí Lanky!<<<