Surf byl jasná volba!
Že se surfování nemusíte vůbec bát a jak funguje naše destinace v Leonu nám shrnula hvězda pobytu Míša Rolencová. Děkujeme a doufáme, že se brzy uvidíme na dalším kempu! 🙂
Vždycky jsem se chtěla naučit surfovat! V červnu jsem dokončila vysokou školu a koukala, jak bych vyplnila své poslední prázdniny.
Surf byla jasná volba! Přes kamaráda jsem se dozvěděla a byla mi doporučena česká společnost Surftrip, která surfové pobyty pořádá v různých sedmi světových lokalitách. Naneštěstí pro mě byly veškeré termíny mimo Evropu vyprodané (není se čemu divit, když jsem si vzpomněla až začátkem července), až na Francii, kde jsem nikdy předtím nebyla, a navíc po velice vřelé a proaktivní komunikaci po telefonu s Lenkou Sedlářovou, která mi k pobytu prozradila všechny potřebné informace (i některé navíc), jsem neváhala a surfcamp ve Francii si na jeden týden zabookovala. Teď už bych zpětně věděla, že jeden týden je jako nic a sotva se namlsáte oceánu, surfu a super lidí, už týden končí.
Do Francie jsem jela po vlastní ose – spolu s dalšími 3 lidmi jsme letěli z Prahy do Bordeaux, kde nás na letišti vyzvedl pohodář Vojtěch a odvezl nás přímo do Léonu, kde jsme měli ubytování s teráskou a zahrádkou. Druhý den dorazili i ostatní campeři, kteří jeli dodávkou z Prahy. Musím říct, že ačkoliv ve Francii na baráčku je místo pro zhruba 15 lidí (včetně crew), sešla se tam neskutečně různorodá parta, kde si ale každý dokázal najít někoho, s kým sdílel svoje surfové (i nesurfové) zážitky. Na baráčku jsme si navíc mohli otestovat naši rovnováhu při chůzi po slackline, nebo jsme si mohli půjčit několik longboardů, které pro nás byly k dispozici, a zajet se podívat do města, nakoupit, či se jet vykoupat do jezera, které bylo od nás asi 5 minut jízdy.
Organizační věci a to, jak celý týden bude probíhat měl na starosti Bába (Pája), který se zároveň staral o program mimo surf (rozuměj – když nebyly ideální vlny a nemohli jsme jít surfovat), vymyslel například celotýdenní turnaj v pingpongu, výlet do Hossegoru nebo sunset session na pláži a po večerech s námi degustoval kvalitní francouzská vína a utužoval kolektiv. Dále francouzskou crew tvořil instruktor Eda, který nás rozdělil do skupin dle toho, jestli už jsme na surfu někdy stáli nebo ne, dále měl v průběhu týdne teoretickou přednášku o surfování a jeden videocoaching, kdy se snažil poukázat na chyby, kterých jsme se při „surfování“ dopouštěli. Poslední členkou crew je Kulíšek (a její mamina Zuzka), která se starala o to, abychom se na baráčku cítili útulně, prostě jako doma, a sdílela naše odjeté vlny, fotky z výletů nebo z jiných aktivit na sociální sítě.
Neméně podstatnou část osazenstva tvořili řidiči (Gusta, Nicos a Vojta), kteří nás dopravili dodávkama z ČR do Francie a zpět, ale také nás a naše vybavení vozili na pláže, které byly vzdáleny od baráčku vždy přibližně 20 minut autem. Navíc se také starali o večerní zábavu, kde musím vyzdvihnout Vojtíškovo hudební (ale i divadelní) nadání a taky nesmím opomenout, že stejnojmenný Vojta Trávníček z Traplic se stal šampiónem celotýdenního pingpongového turnaje (i když ho Nicos ve finálovém boji dosti potrápil!). Posledním členem týmu je Gary, rodilý Tahiťanec, který vedl v angličtině 3 lekce pro začátečníky. Tyto lekce nám hodně daly, Gary vše vysvětloval srozumitelně, stručně a okamžitě jsme to, co říkal, zkoušeli ve vodě.
Tímto bych chtěla za všechny, kteří byli součástí našeho surfařského týdne ve Francii poděkovat za skvělé zážitky, nové kamarády a povětšinou za první odjeté vlny! Je to opravdu neskutečný pocit chytit vlnu, postavit se na surf a nechat se jí unášet, co teprve, až na ní budeme sázet triky jako Eda nebo Gary B-)
Takže se snad uvidíme brzy na dalším surf campu!