Trocha poezie z Lanzarote
Surftrip na Lanzarote ve verších! Ano, tak nám shrnula pobyt romantická duše Milada, které tímto moc děkujeme a těšíme se na báseň z naší další destinace!
Už je to tu, přišel čas – na “surfík” to zkusit zas
– snad s partou milých surftripáků – v Lanzarote “take off” zmáknu.. ?
23 číslo – let Lanzarote – naše první heslo dne – seznámení zahrnuje – Lukáše, Honzu a – Honzu, Pavla, mne.
Po příletu na ostrůvek s Verčou ruce spojíme – ale to už s Víťou, Špáťou k bungalovům svištíme..
Zelenou dodávkou, jinak to nejde – s nákupem nacpeme, co do ní vejde.
Večerní “meeting”, program, smích, seznámení – přibývá Martin s další Verčou a – jsme kompletní!
Tatranský čaj a slivovice – nebezpečná to kombinace.
Havajský rum, pivo a střiky vinné – vlny, prosim Vás buďte mírné..
A je to tady, první lekce – v neoprénu jdeme lehce
pro svou “happy wave” nebo popravu – hlavně však pro radost, zábavu.
Na počasí máme štěstí, také v dalších pěti dnech – a Španělští instruktoři? Ty najdeš je ve Tvých snech.
Však zejména díky Špáťovi – teď víme jak skákat “take-offy”.
Surf-tripe- posádko, ten kluk školí jako car – pro mě “number one” a pro Vás dar.
A manager Víťa? – fotky denně ladí – a od rána do noci nás rozesmává, baví.
S těmato klukama by na kraj světa jeden mohl jít – a stále by se bylo čemu smát, co se naučit.
Navíc umí dobře vařit, grilovačkou přesvědčí – to nás nutí víc se snažit, však oceán nás umoří.
Modřiny, prsty a žebra zlomené – to nám chuť surfovat nikomu nevezme.
A potom, šestý den, přišly vlny jak “sviňa” – z pohledu na vodu mě rozbolela celá “dyňa”.
Pak jsem tam, já blázen na chvilku vlezla – jak z filmu “Práče v pračce” jsem z oceánu lezla.
Někteří z nás byli v tom “bordelu” odvážní – však na rozdíl ode mne mnohem víc zkušení.
A tak na místo zde posledního surfování – jsme s “polámaným” Honzou vyrazili za focením.
Bylo to úžasné – pobřeží, městečko, lidičky – vlastně to byl Surf-trip celičký!
Výlet a procházka sopečnou krajinou – nesmažu za nic vzpomínku jedinou.
Jo a u těch roštů nad sopečnou dírou – snědla jsem jim jablko, zavánělo sírou
(raději se přiznávám – tož fotky se obávám).
A co potom vyhlídka “Na konci světa”?! – člověk je zrnko a v nedohlednu je meta..
– oceán drtí lávové útesy – zapomeňte zde na louky, na lesy..
Vše je tu lávová, měsíční krajina – palmy ji lemují a víno ji objímá.
– však po návštěvě vinice – snad bylo nám veselo nejvíce.
Co potom, když chytrý Honza začal Bank – s ohledem k pravidlům, “v tomto být raděj šenk”.
A musím to napsat, co byla hlavní “Eso-karta – byla to úžasná, celá naše parta!
Ač každý trochu z jiného soudku – žili jsme s radostí v malém “světa-koutku”
a dělali, co milujeme – surfujeme a Surftripákům děkujeme!!!